DALŠÍ DEN V RÁJI

Někdy se prostě „daří“ hned od začátku a nemusí na to nutně mít vliv ani fakt, že jste na ostrově v Indickém oceánu.

brod

Nejdřív jsme si zajeli k vodopádu Cascade Niagara. Je to ooravdu krásný vodopád s velkou lagunou, ve které se dá skvěle koupat. Voda od břehů je plýtká a teplá, což u většiny vodopádu není. Když jsem fotil Hanku, tak těsně za ní, nad vodopádem, se utrhl balvan velký asi jako půl auta a s ohromným rachotem se zřítil dolů do tůňe pod vodopádem.

Cascade Niagara

Naštěstí ve vodě nikdo nebyl. Jindy se tam koupe spousta lidí. Zkrátka náhoda že se niou nic nestalo. To je také hlavní důvod proč je koupání ve vodopádech velmi nebezpečné. Tyto skály zůstanou pod vodou, někdy jen několik centimetrů pod hladinou a nejsou vidět.

v cukrové třtině

Mezi poli cukrové třtiny následoval naše cesta k začátku Trailu u vodopádu. Cesta byla úzk a poměrně dlouhá, tak akorát na jedno auto.

jeden z mnoha vodopádů na trailu

Jelikož je Réunion ostrovem tropickým, byli jsme vybaveni velmi skromně. Stačí tričko a lehké boty.

Přesto že jsme měli v plánu vyšplhat se na až na vrchol sopky Piton de La Fournaise, zvolil jsem do pralesa otevřenou obuv. I když jsem v ní nachodil už stovky kilometrů. Tady se mě to vymstilo.

cascade bassin

Převrátit si nehet na palci hned druhý den v ráji není úplně ideální, zvlášť když se pod něho dostane to řídké bahno. Asi by se to dalo přežít lépe, kdyby před námi nebylo 14 dnů dlouhých trailů …

uups

Chyběl mě můj švýcarský nožík, neměl jsem jak vyšpárat z pod nehtu bahno a tak jsme jeli do Carefouru koupit nějaký ten peroxid, bambusové párátka a steakový nůž (byl nejlevnější) Provedl jsem si na parkovišti malou operaci a vyšpáral jsem z pod nehtu bahno. Protože jsem měkký dostal jsem se jenom 1cm hluboko. Jednalo se o příjemnou kratochvíli spojenou s modlením hinduistickém chrámu aby jsem nedostal zánět.

Pro jistotu jsem navštívil místního indického felčara, který mě obdařil receptem na dezinfekci a paralen proti bolesti.

recept

Nevím co to byl za den, ale na Réunionu je to docela jedno, protože jak obchody tak lékárny mívají otevřeno velmi sporadicky. Protože dnešní noc strávíme v horském městečku Hell Bourg téměř mimo civilizaci, recept vyzvedl až v horské vesnici Salazie, kde jsem způsobil lehké zděšení místních.

kaňon v Salazie

Byl jsem pravděpodobně první Čech, který do této lékárny zavítal a ještě navíc s receptem který nemohl nikdo přečíst. Domluva s obsluhou byla svízelná jelikož na Réunionu se jinak než francouzsky nedomluvíte – zvlášť v horách.

náhorní plošina Plaine des Lianes a vodopády Voile de la Mariée

Naštěstí byl přivolán lékárník, který kromě rodné francouzštiny a kreolštiny ovládal i lámanou angličtinu. Doktorovi byl nucen zavolat, aby mu sdělil, cože vlastně na tom receptu je. Docela jsme se u toho všichni pobavili.

Beru tuhle příhodu jako nedílnou součást našeho cestování, která nás obohacuje i když někdy ne zrovna v tom příjemném smyslu slova.

vodooády Voile de la Mariée

Samozřejmě že mě nehet podebral a zhnisal. Jak by také ne, v téhle tropické hygieně. Nejhorší bylo vždycky ráno obout botu. U toho jsem se vždycky zakousl do dřevěné větve o které nebylo kolem nouze. Každodenním pohybem se však prst poctivě čistil a za týden už jsem o něm nevěděl.

kaňon v Salazie

To se někdy tak stane, když chodíte po pralese bosky, nebo v sandálech a nezáleží no tom, že jste zrovna v „ráji“

Kráter Salazie

Btw. nehet mě odrostl až za rok, ale nakřivo nechodím 🙂 ALOHA

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.