A JITRA JSOU ZDE TICHÁ

Ne však dnes. Kdo si ráno přivstal, mohl na nebi spatřit tuhle zvláštní podívanou. Slunce vylezlo těsně nad obzor a na malý okamžik podsvítilo hustou ranní bouřkovou oblačnost.

V ten okamžik zahřmelo. Hrom trval nezvykle dlouho, odhaduju tak 15 vteřin. Bouřka nás minula jen velmi těsně ze západu a nakonec spadlo jen pár elkych kapek. Bouřky jsou ráno velmi nezvyklé a mají svou atmosféru.

To jednou, bylo to před několika lety na Velké Fatře, jsem po ránu vylezl z auta, abych si ulevil. Mohlo být tak 5 hodin ráno a bylo velmi podobné jako dnes. Všude kolem se v horách válely husté mraky a bylo žluto-oranžovo. Ticho a téměř bezvětří. V tu chvíli udeřil blesk těsně vedle mě. Byla, to taková rána, že se mě podlomily kolena. V okamžiku projela tlaková vlna mnou i autem. Nebudu do detailu popisovat jak dopadla ona potřeba, ale v okamžiku jsem byl zpátky v autě. Faradayova klec našeho auta byla v tu chvili naší záchranou. Strhla se taková bouřka jakou jsem dlouho nezažil. Blesky mydlily kolem nás a po cestě se valily proudy vody se stěrkem. To byl hooodně intenzivní zážitek.