DÉŠŤ V ANINI BEACH

Dnešní noc u Princevillu na Anini Beach nebyla zrovna správně zvolena…. Zatím co se jižní strana ostrova těší slunečnému počasí, tady na severovýchodě je tomu přesně naopak. Je teprve půlnoc, ale jetlag říká, že už je ráno a že už vlastně spát nepotřebujeme. O to by snad ani tak moc nešlo, ale venku je taková průtrž mračen, že tady za 4 hodiny napadlo tutově víc než u nás za celý rok…

V kempu jsme úplně sami. Přesto že je pátek, nikdo negriluje. Stan se prohýbá pod nápory vody a já přemýšlím, kdy začneme plavat…..Z tohoto počasí mají radost snad jenom obří ropuchy, které nám skáčou před stanem.

Je půl jedné a tropický liják se změnil v „pojebanici“ pátého stupně. Do stanu nám nemilosrdně teče voda! Za takového počasí v podstatě ani není možné aby neteklo…. Asi budeme muset opustit palubu, a nebo udělat do podlahy díry, aby měla voda kudy odtékat. Je fajn, že je aspoň teplo a nacucané spacáky můžeme použít místo pytlů s pískem jako bariéru před přílivovou vlnou 🙂

Venku je 27st. a ve stanu skoro 30st dusno k zalknutí. Najednou ticho, je po dešti. Super rychle na záchod, na zpáteční cestě je potřeba se vyhnout ropuchám a už zase chčije. Vítr nadzvedává stan. Hanka jistí jeho levý roh, já zase pravý. Konstrukce se skládá ve větru až na naše batohy, které jistí prostor za hlavou. Hanka pomalu usíná, poznám to podle toho, že ji sjede noha na zem a začne zhluboka odfukovat. Během dalších pěti minut zabírám i Já. Podvědomě ještě stahuju ledvinku z okraje stanu do spacáku aby nebyla do rána mokrá i s doklady. Je 1:30 oba spíme tvrdým spánkem

2 hodiny : Hanka mě budí se slovy “Malá vodní kontrola” v podstatě stačí jen nahmatat rukou obří kaluže, které se ve stanu tvoří. Kdyby aspoň nefoukal vítr, který to tady všechno rozstřikuje. Mám vodotěsné hodinky, čelovku i telefon, měl by zvládnout 1,5 metru vody, uvidíme ráno. I když jsme se nestihli vykoupat v Pacifiku, koupeme se každý den, včera v potu na trailu a dneska ve vodě ve stanu. Musíme koupit houbu, Ve 3 hodiny ráno, najednou, jako když vypne někdo vypínač, ticho, přestalo pršet.

Ale pak zase někdo ten vypínač zapnul 😎 To červené tričko jsme použili místo té houby.

Chci říct: Jak hrozně máme jinou a zkreslenou představu o počasí. Úplně jsme si u nás doma odvykli od deště a bouřek. Tady jsou tropické lijáky běžným rytmem života. To že nám nateklo do stanu několik litrů vody, nemá žádný vliv na ostrovní koloběh života.

V porovnání s ČR tady spadl za pár hodin, měsíční, spíše však roční úhrn srážek. Nikde se nic nerozvodnilo, nikomu nespadl dům, dokonce se neprotrhla ani žádná přehrada, ani se nevylily z břehů žádné řeky. V rádiu ani v televizi nikdo nehlásí „prudké deště na Kauai.“ Je to jen další noc s tolik potřebným deštěm, který spolu s konstantním teplem tvoří nejdůležitější podstatu stále zeleného tropického ostrova.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.